PEST analýza

PEST analýza

« Back to Glossary Index

PEST analýza je strategický nástroj používaný k identifikaci a analýze klíčových vnějších faktorů, které mohou ovlivnit podnikání nebo organizaci. Akronym PEST představuje čtyři kategorie těchto faktorů: politické (Political), ekonomické (Economic), sociální (Social) a technologické (Technological). PEST analýza pomáhá organizacím pochopit, jak tyto faktory mohou ovlivnit jejich provoz a strategické rozhodování.

PEST

PEST analýza vznikla v 60. letech 20. století jako výsledek rostoucí potřeby podniků a organizací lépe porozumět makroekonomickým vlivům na jejich činnost. Původně byla součástí širších analýz prostředí a strategického plánování, které měly za cíl identifikovat klíčové faktory ovlivňující úspěch organizace.

I když není zcela jasné, kdo přesně PEST analýzu jako první formalizoval, její koncepty byly začleněny do různých manažerských a strategických přístupů. Mezi průkopníky strategického managementu, kteří přispěli k rozvoji těchto konceptů, patří:

  • Igor Ansoff: Známý jako otec strategického managementu, Ansoff se soustředil na potřebu podniků plánovat dlouhodobé strategie a identifikovat různé faktory ovlivňující růst a expanzi.
  • Michael Porter: Porter, i když je známější svými pěti silami, rovněž přispěl k rozvoji rámců, které zkoumají externí prostředí organizací.

S postupem času se PEST analýza stala široce využívaným nástrojem v různých odvětvích, od automobilového průmyslu přes zdravotnictví až po technologie. Její jednoduchost a účinnost v poskytování strukturovaného přehledu makroekonomických faktorů přispěly k její popularitě. Dnes je PEST analýza často využívána v kombinaci s dalšími strategickými nástroji, jako je SWOT analýza, k dosažení komplexního pochopení vnitřního a vnějšího prostředí organizace.

Dnes je PEST analýza uznávána jako základní nástroj v oblasti strategického managementu a podnikání. Organizace ji používají k identifikaci hrozeb a příležitostí na trhu, což jim umožňuje lépe plánovat své strategie a přizpůsobit se změnám v makroekonomickém prostředí. PEST analýza je nepostradatelnou součástí podnikatelských plánů, analýz trhu a strategického rozhodování.

Jak správně sestavit Pest analýzu na praktickém příkladě

Krok 1: Definice trhu a odvětví

Než začnete s PEST analýzou, je nezbytné přesně definovat trh a odvětví, ve kterém chcete analýzu provést. PEST analýza se zaměřuje na makroprostředí, které je společné pro všechny konkurenty v daném odvětví.

Příklad:

  • Trh: Česká republika
  • Odvětví: Automobilový průmysl

Krok 2: Identifikace relevantních faktorů

Po definování trhu a odvětví identifikujte relevantní politické, ekonomické, sociální a technologické faktory, které mohou ovlivnit automobilový průmysl v České republice.

Příklady faktorů:

  • Politické: Regulace emisí, vládní politika podpory elektomobilů, dopravní infrastruktura
  • Ekonomické: Hospodářský růst, inflace, úrokové sazby
  • Sociální: Demografické změny, Preferenční změny spotřebitelů, úroveň vzdělání
  • Technologické: Vývoj elektormobilů, inovace autonomních vozidel, investice do výzkumu a vývoje

U PEST analýzy je klíčovým principem zaměření na budoucnost a na nejvýznamnější vývojové trendy. Budoucí vývoj však zpravidla nelze dobře odhadnout nebo předpovědět bez pochopení předcházejícího vývoje (minulosti) a současného stavu. Tam, kde je to možné, by měly být odhady trendů podloženy konkrétními fakty, například statistickými údaji dokumentujícími dosavadní vývoj.

Metoda MAP4, která je založena na rozložení analýzy PEST do tří navazujících fází, může zajistit zaměření na perspektivnost při zpracování PEST analýzy:

  1. Monitorování a identifikace faktorů (fáze „M“)
  2. Analýza jejich dosavadního působení (retrospektivní analýza) (fáze „A“)
  3. Predikce vývoje (perspektivní analýza) (fáze „P“)

Tento přístup je zárukou toho, že se na aspekt perspektivnosti analýzy nezapomene. MAP umožňuje vnést do zpracování analýzy systematičnost a pořádek a prezentovat výsledky přehledným způsobem.

Příklad zpracování (zkráceného) na našem příkladě automobilového průmyslu je vidět v tabulce. Co je ale klíčové – všechny informace musí být podloženy fakty a čísly ( – jinak analýza postádá svůj význam.

KategorieFaktor (M)Historie (A)Predikce do roku 2030 (P)Dopad
PolitickéRegulace emisíZpřísnění emisních standardů (Euro 5, Euro 6)Další zpřísnění emisních standardůZvýšení nákladů na vývoj a výrobu čistších technologií
Vládní politika podpory elektromobilůZavedení dotací a daňových úlev pro elektromobilyPokračování a rozšíření dotací a daňových úlevDalší zvýšení prodeje elektromobilů
Dopravní infrastrukturaRozšíření infrastruktury pro nabíjení elektromobilů od roku 2015Výrazné rozšíření sítě nabíjecích stanicZvýšená využitelnost elektromobilů
EkonomickéHospodářský růstStabilní růst HDP kolem 2-3% ročněStabilní růst HDP o 2-3% ročněStabilní kupní síla spotřebitelů
InflaceInflace kolem 2% ročněMírné zvýšení inflace na 2.5% ročněMírné zvýšení cen automobilů
Úrokové sazbyRelativně nízké, s mírným nárůstem v posledních dvou letechMírné zvýšení úrokových sazeb o 0.5%Zvýšení nákladů na financování vozidel
SociálníDemografické změnyStárnutí populace, nárůst počtu seniorůPokračující stárnutí populaceZvýšená poptávka po vozidlech s asistivními technologiemi
Preferenční změny spotřebitelůRostoucí zájem o ekologické produktyRostoucí zájem o ekologické produktyDalší zvýšení prodeje elektromobilů a hybridních vozidel
Úroveň vzděláníZvyšující se úroveň vzdělání obyvatelDalší zvyšování úrovně vzděláníZvýšená poptávka po technicky pokročilých vozidlech
TechnologickéVývoj elektromobilůPokroky v technologii baterií a snížení nákladůDalší pokroky v technologii baterií a snížení nákladůZvýšená dostupnost a popularita elektromobilů
Inovace autonomních vozidelZvýšení investic do vývoje autonomních technologiíDalší významný pokrok v autonomních technologiíchZvýšená přítomnost autonomních vozidel na trhu
Investice do výzkumu a vývojeStabilní nárůst investic do R&D o 5% ročněPokračující nárůst investic do R&D o 5% ročněRychlejší tempo inovací a technologického pokroku
Příklad metody MAP – PEST analýza

Míra správnosti predikce vývoje je samozřejmě závislá a schonostech toho, kdo analýzu zpracovává. Aby byla subjektivita hodnocení v metodě MAP (Monitorování, Analýza, Predikce) minimalizována, je třeba přijmout několik kroků a postupů:

1. Stanovení jasných kritérií

  • Definice měřitelných kritérií: Stanovit jasná a měřitelná kritéria pro hodnocení každého faktoru. To zahrnuje využití kvantitativních dat a konkrétních ukazatelů.
  • Standardizace postupů: Vytvoření standardizovaných postupů pro sběr a analýzu dat, aby byla zajištěna konzistence a opakovatelnost výsledků.

2. Využití objektivních dat

  • Statistické údaje: Používat co nejvíce objektivních a ověřitelných statistických údajů a datových zdrojů.
  • Externí zdroje: Zahrnout data z renomovaných a nezávislých externích zdrojů, jako jsou vládní agentury, akademické studie a odborné publikace.

3. Kolektivní hodnocení

  • Týmový přístup: Vytvoření multidisciplinárního týmu pro hodnocení faktorů, aby se zahrnuly různé perspektivy a odborné znalosti.
  • Konsensus: Použití konsensuálních metod, jako je Delphi metoda, kde experti nezávisle hodnotí faktory a poté diskutují a revidují své hodnocení, dokud není dosaženo shody.

4. Transparentnost procesu

  • Dokumentace: Důkladná dokumentace všech kroků, datových zdrojů a rozhodnutí v procesu hodnocení.
  • Auditovatelnost: Zajištění, že celý proces je auditovatelný, což znamená, že je možné zpětně sledovat, jaká data byla použita a jaká rozhodnutí byla učiněna na základě těchto dat.

5. Pravidelná revize

  • Periodické revize: Pravidelně revidovat a aktualizovat kritéria a postupy na základě nových poznatků a změn v prostředí.
  • Externí audity: Zapojení nezávislých auditorů nebo externích konzultantů k posouzení objektivity a konzistence procesu.

6. Technologická podpora

  • Analytické nástroje: Využití pokročilých analytických nástrojů a software pro zpracování dat, které mohou pomoci minimalizovat lidskou chybu a subjektivitu.
  • Automatizace: Automatizace některých kroků hodnocení může snížit vliv individuálního posouzení.

ETOP je nástroj, který vám pomůže analyzovat a hodnotit identifikované faktory z hlediska jejich potenciálních hrozeb a příležitostí pro vaši organizaci. Na každý faktor se většinou můžeme dívat jak z pohledu hrozeb tak z pohledu příležitostí.

Příklad zpracování na našem příkladě automobilového průmyslu je vidět v tabulce

KategorieFaktorHrozba (Threat)Příležitost (Opportunity)
PolitickéRegulace emisíZvýšené náklady na výrobu a vývoj čistších technologiíVývoj a prodej ekologických vozidel mohou zvýšit tržní podíl
Vládní politika podpory elektromobilůMožná závislost na vládních dotacíchZvýšení prodeje elektromobilů díky dotacím a daňovým úlevám
Dopravní infrastrukturaVysoké počáteční investice do infrastrukturyLepší dostupnost a zvýšená popularita elektromobilů
EkonomickéHospodářský růstZávislost na stabilním růstu HDPStabilní ekonomický růst zvyšuje kupní sílu spotřebitelů
InflaceZvýšení cen automobilů a výrobních nákladůMírná inflace může podpořit růst cen bez výrazného poklesu poptávky
Úrokové sazbyZvýšené náklady na financování vozidelPříznivé úrokové sazby mohou zvýšit dostupnost financování
SociálníDemografické změnyStarší populace může mít specifické požadavkyVývoj vozidel s asistivními technologiemi pro starší generace
Preferenční změny spotřebitelůMožná rychlá změna preferencí spotřebitelůRostoucí zájem o ekologické produkty zvyšuje prodej elektromobilů
Vzdělávací úroveňVyšší nároky na technickou podporu a službyZvýšená poptávka po technicky pokročilých vozidlech
TechnologickéVývoj elektromobilůVysoké náklady na výzkum a vývojSnížení výrobních nákladů a zvýšená popularita elektromobilů
Inovace autonomních vozidelMožná technologická a právní rizikaVedoucí postavení na trhu s autonomními vozidly
Investice do výzkumu a vývojeVysoké náklady a riziko neúspěchuRychlejší tempo inovací a technologického pokroku
Příklad metody ETOP – PEST analýza

Nyní se již přistupuje k výběru faktorů, které jsou relevatní pro „naši“ firmu pro kterou se PEST analýza zpracovává. Každý faktor je hodnocen z hlediska jeho potenciálního dopadu na organizaci. To zahrnuje posouzení, zda faktor představuje hrozbu nebo příležitost, a jaký je rozsah tohoto dopadu.

Faktory jsou následně rozděleny do čtyř kvadrantů podle jejich charakteru (hrozba/příležitost) a významnosti (vysoká/nízká):

  • Vysoké hrozby: Faktory, které představují významné riziko pro organizaci.
  • Nízké hrozby: Faktory s menším negativním dopadem.
  • Vysoké příležitosti: Faktory, které mohou výrazně přispět k úspěchu organizace.
  • Nízké příležitosti: Faktory s menším pozitivním dopadem.

Identifikace příležitostí a hrozeb pomocí přístupu ETOP představuje klíčový krok pro strategické plánování a rozhodování ve firmě Volkswagen. Výsledky této analýzy poskytují hluboký vhled do vnějších faktorů, které mohou ovlivnit výkon a konkurenceschopnost společnosti. Tyto faktory se následně využívají jako vstup do SWOT analýzy, která kombinuje externí příležitosti a hrozby s interními silnými a slabými stránkami organizace. Právě integrace výsledků ETOP do SWOT analýzy umožňuje společnosti vytvořit vyváženou a informovanou strategii, která maximalizuje využití příležitostí a minimalizuje rizika spojená s identifikovanými hrozbami.

Relevantní zdroje pro klíčové slovo pro „PEST analýza“

  • Ansoff, I. (1965). Corporate Strategy: An Analytic Approach to Business Policy for Growth and Expansion. McGraw-Hill.
  • Porter, M. E. (1980). Competitive Strategy: Techniques for Analyzing Industries and Competitors. Free Press.
  • Grant, R. M. (2016). Contemporary Strategy Analysis. Wiley.
  • Johnson, G., Scholes, K., & Whittington, R. (2008). Exploring Corporate Strategy. Prentice Hall.

Tvorba strategie a strategick� pl�nov�n�, Fotr Ji?�image 101051097 14061321

Strategick� marketing (Teorie pro praxi) - Alena Hanzelkov�, Miloslav Ke?kovsk�, Dana Odehnalov�, Old?ich Vykyp?limage 101051097 13984293

Strategick� mana?ment - ?tefan Hittm�r, ?tefan Hittm�rimage 101051097 13984293

Přejít nahoru