SWOT analýza, je akronym pro Strengths (Síly), Weaknesses (Slabiny), Opportunities (Příležitosti) a Threats (Hrozby), je strategický plánovací nástroj používaný k identifikaci a analýze klíčových faktorů ovlivňujících organizaci. Tento nástroj pomáhá organizacím ve vývoji strategií tím, že poskytuje jasný přehled o jejich interních a externích aspektech.

Historicky lze vznik SWOT analýzy vysledovat do 60. let 20. století, kdy byla vyvinuta na Stanford University v rámci výzkumného projektu. Tento nástroj byl navržen k poskytování uceleného pohledu na strategické pozice společností a od té doby se stal standardním nástrojem v oblasti obchodního a strategického plánování.

V teoretickém kontextu SWOT analýza slouží k identifikaci a zhodnocení klíčových vnitřních a vnějších faktorů, které mohou ovlivnit schopnost organizace dosáhnout svých cílů. Síly a slabiny jsou interní faktory, které mohou být ovlivněny přímo organizací, zatímco příležitosti a hrozby představují externí faktory, které jsou mimo přímou kontrolu organizace.

V současném obchodním prostředí je swat analýza široce využívána pro strategické rozhodování ve všech typech organizací, od malých podniků po velké korporace. Je zvláště užitečná při formulaci strategií, hodnocení nových trhů, produktů nebo služeb a při analýze konkurence.

Správný postup tvorby SWOT analýzy

Správný postup při vytváření SWOT analýzy zahrnuje několik klíčových kroků, které pomáhají identifikovat silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby organizace nebo projektu. SWOT analýza je nástroj strategického plánování, který umožňuje organizacím posoudit jejich interní a externí prostředí. Zde je přehled základních kroků:

Příprava: Před zahájením SWOT analýzy je důležité určit cíl analýzy. To může zahrnovat hodnocení celé organizace, specifického projektu, produktu nebo služby. Rovněž je důležité sestavit tým lidí, kteří se na analýze budou podílet, aby zastupovali různé perspektivy a odborné znalosti.
Identifikace silných a slabých stránek (Strengths and Weaknesses): Tyto faktory jsou interní; silné stránky mohou zahrnovat speciální dovednosti, technologické schopnosti, silné vztahy se zákazníky, nebo silnou značku. Slabé stránky mohou zahrnovat nedostatky ve finančních zdrojích, zastaralé technologie, neefektivní procesy, nebo slabiny v produktovém portfoliu.
- Můžeme využít například následující analýzy:
  - Analýza hodnotového řetězce (Value Chain Analysis): Pomocí tohoto nástroje můžeme rozklíčovat interní činnosti organizace do jednotlivých komponent (např. operace, logistika, marketing) a identifikovat, kde se tvoří hodnota a kde mohou existovat potenciální slabosti. Tato analýza pomáhá odhalit oblasti pro zlepšení a inovace v rámci operací.
  - Analýza zdrojů a schopností (Resource and Capability Analysis): Tato analýza zkoumá interní zdroje (tj. finanční, lidské, technologické atd.) a schopnosti organizace s cílem identifikovat jedinečné kompetence, které poskytují konkurenční výhodu, a oblasti, kde organizace zaostává.
  - Benchmarking: Porovnání klíčových výkonnostních ukazatelů (KPIs) a procesů s konkurenty nebo s nejlepšími praxemi v průmyslu umožňuje organizacím identifikovat silné stránky, kde excelují, a slabé stránky, které vyžadují zlepšení.
  - Finanční analýza: Posouzení finančních ukazatelů, jako jsou likvidita, zadluženost, rentabilita a cash flow, poskytuje přehled o finančním zdraví organizace, jejích silných stránkách a potenciálních finančních slabostech.
  - Analýza lidských zdrojů: Hodnocení efektivity a schopností týmu, organizační kultury a vedení může odhalit klíčové silné stránky v lidském kapitálu a oblasti, které vyžadují rozvoj nebo zlepšení.
  - VRIO analýza (Value, Rarity, Imitability, Organization): Tato strategická analytická nástroj slouží k identifikaci a hodnocení zdrojů a schopností firmy z hlediska jejich hodnoty, vzácnosti, neimitovatelnosti a organizační podpory. Pomocí VRIO lze určit, které zdroje a schopnosti představují skutečné konkurenční výhody a mohou podpořit udržitelný výkon firmy.
  - BCG Matice (Boston Consulting Group Matrix): I když je BCG matice primárně zaměřena na portfolio produktů nebo služeb firmy, může také poskytnout vhled do silných a slabých stránek firmy tím, že identifikuje, které produkty nebo služby jsou „hvězdy“ (vysoký růst, vysoký podíl na trhu), „otazníky“ (vysoký růst, nízký podíl na trhu), „cash cows“ (nízký růst, vysoký podíl na trhu) a „psy“ (nízký růst, nízký podíl na trhu). Tato analýza pomáhá rozhodnout, kam alokovat zdroje pro maximalizaci růstu a ziskovosti.
  - Marketingová analýza: Zkoumání tržních trendů, segmentace trhu, chování zákazníků, konkurence a marketingového mixu (produkt, cena, místo, propagace) poskytuje ucelený pohled na tržní pozici firmy a její schopnost uspokojit potřeby zákazníků lépe než konkurence. Marketingová analýza může odhalit silné stránky v produktech nebo službách, značce, distribuci nebo komunikačních strategiích a také identifikovat oblasti pro zlepšení.
Identifikace příležitostí a hrozeb (Opportunities and Threats): Tyto faktory jsou externí; příležitosti mohou zahrnovat tržní trendy, technologický rozvoj, změny v regulačním prostředí, nebo nové tržní segmenty. Hrozby mohou zahrnovat konkurenční akce, negativní tržní trendy, politickou nestabilitu, nebo ekonomické recese.
- Můžeme využít například následující analýzy:
  - PESTEL Analýza: Tento nástroj systematicky zkoumá politické, ekonomické, sociální, technologické, ekologické a legislativní faktory, které mohou mít vliv na organizaci. Pomáhá identifikovat jak příležitosti, tak hrozby vyplývající z makroekonomického prostředí.
  - Analýza pěti sil Michaela Portera (Porter’s Five Forces): Pomocí tohoto rámce lze analyzovat konkurenční síly v průmyslu, včetně konkurence mezi stávajícími firmami, hrozby nových vstupů, hrozby náhradních produktů nebo služeb, vyjednávací síly dodavatelů a vyjednávací síly zákazníků. Tato analýza může odhalit klíčové příležitosti a hrozby ve vnějším konkurenčním prostředí.
  - Analýza konkurence: Hodnocení strategií, silných a slabých stránek, tržního podílu a produktových nabídek konkurentů může odhalit příležitosti pro diferenciaci nebo identifikovat potenciální hrozby zesílené konkurence.
  - Analýza tržních trendů: Sledování a analýza aktuálních a budoucích trendů v oblasti zájmu organizace, včetně změn v chování zákazníků, technologických inovací, tržních potřeb a preferencí, může pomoci identifikovat nové tržní příležitosti a potenciální hrozby.
  - Scénářová analýza: Tato metoda umožňuje organizacím prozkoumat a připravit se na různé budoucí scénáře tím, že zváží možné výsledky různých externích faktorů. Pomáhá identifikovat příležitosti a hrozby, které by mohly vzniknout v důsledku různých budoucích událostí nebo trendů.
  - Analýza zájmových skupin (Stakeholder Analysis): Identifikace a hodnocení očekávání a vlivu různých zájmových skupin, včetně zákazníků, dodavatelů, partnerů, regulátorů a veřejnosti, může odhalit potenciální příležitosti pro spolupráci a růst, stejně jako hrozby způsobené protichůdnými zájmy nebo požadavky.
Hodnocení interních a externích faktorů: Při hodnocení interních a externích faktorů a jejich prioritizaci využíváme IFE (Hodnocení Interních Faktorů – Internal Factor Evaluation) a EFE (Hodnocení externích faktorů – External Factor Evaluation) matice.
- IFE matice je analytický nástroj používaný k identifikaci a hodnocení hlavních silných a slabých stránek v interním prostředí organizace. Každý interní faktor je ohodnocen na základě jeho relativního významu a přínosu pro interní sílu nebo slabost organizace. Hodnocení je obvykle v rozmezí od 1 (nejmenší význam/přínos) do 4 (největší význam/přínos). Celkové skóre IFE matice může naznačovat celkovou sílu interního prostředí organizace.
- EFE matice slouží k identifikaci a hodnocení významu externích příležitostí a hrozeb. Stejně jako u IFE, každý externí faktor je hodnocen na základě jeho významu pro organizaci, s hodnocením od 1 (nejméně významné) do 4 (nejvýznamnější). Toto hodnocení pomáhá organizacím určit, které externí faktory by měly být prioritou v jejich strategickém plánování. Celkové skóre EFE matice odráží účinnost organizace v reakci na externí prostředí.
Analýza a interpretace dat: Po shromáždění všech informací je důležité je analyzovat a interpretovat. Cílem je pochopit, jak interní silné a slabé stránky mohou ovlivnit schopnost organizace využít příležitosti a čelit hrozbám.
Formulace SWOT strategie: Využitím informací získaných z analýzy by měly být formulovány strategie, které využívají silné stránky a příležitosti, minimalizují dopad slabých stránek a ochrání před hrozbami. Toto může zahrnovat různé strategické směry, jako je diverzifikace, specializace, partnerství, nebo inovace.
Akční plán: Na závěr je důležité vypracovat konkrétní akční plány pro implementaci strategií. To by mělo zahrnovat stanovení cílů, určení odpovědných osob, časový plán a potřebné zdroje.
Průběžné hodnocení a aktualizace: SWOT analýza by měla být považována za živý dokument, který se průběžně aktualizuje, aby odrážel změny v interním a externím prostředí organizace.

Důležité je pamatovat na to, že úspěch SWOT analýzy závisí na úplnosti a přesnosti shromážděných informací a na schopnosti týmu efektivně komunikovat a spolupracovat při identifikaci a implementaci strategií. Výstupem této analýzy je SWOT tabulka, kde jsou uvedeny jednotlivé faktory, které jsou vždy seřazeny od nejdůležitějšího pro nejméně důležitý faktor. K tomuto seřazení faktorů používáme matici EFE (matice externích faktorů) a matici IFE (matici interních faktorů).

Relevantní literatura a zdroje pro termín SWOT analýza:

Weihrich, H. (1982). The TOWS Matrix—A Tool for Situational Analysis. Long Range Planning, 15(2), 54-66.
Porter, M. E. (1980). Competitive Strategy: Techniques for Analyzing Industries and Competitors. New York: Free Press.
Kotler, P., & Keller, K. L. (2016). Marketing Management (15th Edition). Pearson.