Efektivní strategie: jak ji vytvořit

Možná si teď říkáte, že je to přece jasné: „Strategie musí existovat a musí dávat smysl.“ A máte naprostou pravdu. Strategie musí dávat smysl, jinak je to jen ztráta času pro všechny strany a realita se bude od očekávání lišit na míle daleko.

Skutečně efektivní strategie je jako dobře namířená střela – musí zasáhnout cíl, motivovat k činům a být srozumitelná pro všechny zúčastněné. Strategie totiž není jen dokument na papíře, je to živý organismus, který potřebuje neustálou péči, přizpůsobování a hlavně zapojení všech zúčastněných. Pokud se vytvoří strategie, která není založena na reálných hodnotách a cílech, rychle se stane neefektivní a lidé ji nebudou následovat. A všechna práce, kterou do její přípravy vložili (a často ji není skutečně málo) přijde vniveč.

Strategie, strategie, strategie

Strategie není jen dokument na papíře, je to živý organismus, který potřebuje neustálou péči, přizpůsobování a hlavně zapojení všech zúčastněných. Efektivní strategie vyžaduje aktivní úsilí a zapojení od všech členů týmu, od vrcholového managementu až po každodenní pracovníky.

Neustálá péče a přizpůsobování

Stejně jako živý organismus, strategie musí být neustále monitorována a přizpůsobována. To znamená pravidelné hodnocení výkonnosti, identifikace nových trendů a přizpůsobení se měnícím se podmínkám trhu. Strategie, která zůstane statická, se rychle stane zastaralou a neefektivní. Pravidelné aktualizace a flexibilita jsou klíčem k udržení relevantnosti a účinnosti strategie.

Zapojení všech zúčastněných

Jedním z nejdůležitějších aspektů úspěšné strategie je zapojení všech zúčastněných. To zahrnuje nejen vedení společnosti, ale také zaměstnance na všech úrovních. Když jsou zaměstnanci aktivně zapojeni do procesu tvorby a implementace strategie, cítí se více zodpovědní a motivovaní k dosažení stanovených cílů. Otevřená komunikace a participativní přístup zajišťují, že všichni rozumí strategii a věří v její význam.

Reálné hodnoty a cíle

Strategie musí být založena na reálných hodnotách a dosažitelných cílech. Pokud jsou cíle nereálné nebo nejasné, zaměstnanci je nebudou brát vážně a nebudou se cítit motivováni k jejich dosažení. Cíle by měly být konkrétní, měřitelné, dosažitelné, relevantní a časově ohraničené (SMART). Realistická očekávání a konkrétní plány pomáhají udržet strategii na správné cestě.

Očekávání vs. realita

Stalo se vám někdy, že jste měli pocit, že hodnoty a vize, které vám byly představeny, byly jen prázdná hesla? Že jste jim nevěřili? Podívejme se na několik příkladů, které ilustrují tento rozpor:

Volkswagen a emisní skandál

Volkswagen měl vizi být lídrem v oblasti ekologických vozidel. Realita? V roce 2015 vyšlo najevo, že společnost podváděla při emisních testech, což vedlo k obrovskému skandálu a poškození důvěry spotřebitelů. Tato událost ukazuje, jak zásadní je, aby byla vize skutečně dodržována a nebyla pouze marketingovým trikem​​.

Enron a etika

Enron měl na papíře silné hodnoty a etické kodexy. Realita? Skandál z roku 2001, kdy se ukázalo, že firma manipulovala s účetnictvím, vedl k jejímu krachu. Tento příklad jasně ukazuje, že pokud nejsou hodnoty skutečně integrovány do kultury firmy, mohou mít katastrofální následky​​.

Česká pošta a digitalizace

Česká pošta má dlouhodobě vizi stát se moderním a efektivním poskytovatelem poštovních služeb, ale realita je často úplně jiná. Nedostatečná digitalizace a pomalé zavádění nových technologií vedly k tomu, že zákazníci často čelí zdlouhavým procesům a nedostatečným službám. Tento příklad ukazuje, jak je důležité, aby vize byla skutečně reflektována v každodenních operacích.

Zhmotnění vize do strategie

Z výše uvedených příkladů je zřejmé, že rozdíl mezi očekáváním a realitou může být obrovský a mít dalekosáhlé důsledky. Pokud strategie není pevně zakotvena v reálných hodnotách a cílech společnosti, pokud není komunikována jasně a pokud lidé v ní nevěří, stane se pouze dokumentem bez skutečné hodnoty. 

Aby byla strategie úspěšná, musí být nejen dobře naplánovaná, ale také živá a flexibilní, schopná reagovat na změny v prostředí a zapojovat všechny zúčastněné. Pouze tak může vést k dlouhodobému úspěchu a udržitelnosti.

Kdy strategie nedává smysl

1. Strategie bez podstaty

Strategie, která nemá pevnou podstatu a je založena jen na prázdných heslech a nerealistických plánech, se rychle stane neefektivní. Taková strategie často obsahuje slogany typu „Jsme jedna rodina“ nebo „Jsme na jedné lodi“, ale postrádá konkrétní a reálné kroky k dosažení cílů.

Tato prázdná hesla jsou často doprovázena grafickými materiály z fotobanky, které mají evokovat jednotu a soudržnost týmu. Ve skutečnosti však tyto vizuály často slouží jen jako povrchní náhražka skutečného obsahu a zaměřují se více na vytvoření iluze než na podporu reálného strategického plánu. A co se angažovanosti zaměstnanců týče, v podstatě to nahrává výsledkům průzkumu společnosti Gallup:

• 11 % zaměstnanců je angažovaných: Tito zaměstnanci jsou nadšení pro svou práci, cítí se propojeni s misí organizace a jsou vysoce produktivní.
• 63 % zaměstnanců je neangažovaných: Tato skupina zaměstnanců splňuje pouze základní požadavky své práce a necítí se emocionálně ani psychologicky propojena se svou prací nebo organizací.
• 23 % zaměstnanců je aktivně neangažovaných: Tito zaměstnanci jsou nejen neangažovaní, ale aktivně vyjadřují svou nespokojenost, což může negativně ovlivnit morálku a produktivitu ostatních pracovníků​.

Jaký je dopad?

Když nejsou zaměstnanci ve firmě dostatečně angažovaní, projevuje se to několika způsoby:

1. Jen úspěšní mají nárok na pozitivní zpětnou vazbu: Zaměstnanci, kterým se nedaří, se rychle dostávají do nemilosti, což vede k nízké morálce a motivaci.
2. Dominance peněz nad hodnotami: Při rozhodování mezi firemními hodnotami a finančními zisky vždy vítězí peníze, což může narušit firemní kulturu a etiku.
3. Konflikty a intriky: Firemní prostředí připomíná „Hru o trůny“, kde jsou časté konflikty a intriky mezi zaměstnanci.
4. Přednost krátkodobým cílům: Quick wins a low-hanging fruits mají větší váhu než dlouhodobé a strategické aktivity, což brání udržitelnému růstu a inovacím.
5. Strach z chyb: Všichni se bojí chyb, aktivně je zakrývají a data používají k vlastní obhajobě, což vede k nedostatku otevřenosti a důvěry ve firmě.
6. Okamžité výsledky: Vzdělávání je zaměřeno pouze na okamžité výsledky, což omezuje dlouhodobý rozvoj zaměstnanců.
7. Odchod angažovaných: Angažovaní zaměstnanci odcházejí, protože nevidí perspektivu růstu a podpory v takovém prostředí.

Tyto projevy naznačují, že firma má vážné problémy s udržením angažovanosti svých zaměstnanců, což může mít dlouhodobé negativní dopady na její úspěch a stabilitu. 

Nedostatečná angažovanost zaměstnanců má vážné a dlouhodobé dopady na firmu. I když se plány mohou splnit, je to často za cenu vysoké fluktuace zaměstnanců, nespokojenosti a poklesu kvalitativních parametrů. Takový stav je neudržitelný a vede k výrazným problémům v budoucnosti.

Krátkodobé plnění plánů – Plnění krátkodobých cílů za cenu vysoké fluktuace zaměstnanců a nespokojenosti může mít okamžitý negativní vliv na firemní kulturu a morálku. Zaměstnanci, kteří zůstávají, mohou být přepracovaní a demotivovaní, což snižuje jejich produktivitu a kvalitu práce. Tento stav také zvyšuje náklady na nábor a školení nových zaměstnanců, což zvyšuje provozní náklady firmy.

Hledání viníků a řešení důsledků – Pokud se plány nesplní, často dochází k obviňování a hledání viníků. Toto prostředí nedůvěry a neustálého obviňování vede k další demotivaci zaměstnanců a zhoršení mezilidských vztahů ve firmě. Místo toho, aby se firma zaměřila na řešení příčin problémů, zabývá se pouze důsledky, což nevede k trvalým změnám ani k dlouhodobému zlepšení.

Jak lze zlepšit angažovanost?

Pro zlepšení situace je nutné, aby se firma zaměřila na dlouhodobé strategické změny, které podporují angažovanost zaměstnanců. To zahrnuje:

1. Vytvoření podpůrného pracovního prostředí: Zaměstnanci by měli cítit, že jejich práce má smysl a že jsou za ni spravedlivě odměňováni.
2. Investice do vzdělávání a rozvoje: Poskytování příležitostí k růstu a rozvoji je klíčové pro udržení angažovaných zaměstnanců.
3. Transparentní a otevřená komunikace: Pravidelná a upřímná komunikace mezi vedením a zaměstnanci pomáhá budovat důvěru a loajalitu.
4. Ocenění a uznání: Pravidelné ocenění úspěchů a přínosů zaměstnanců zvyšuje jejich motivaci a angažovanost.

Zvýšení angažovanosti zaměstnanců vede ke snížení fluktuace, zvýšení produktivity a zlepšení kvality práce. Angažovaní zaměstnanci jsou také více inovativní a loajální, což přináší dlouhodobé výhody pro firmu, včetně vyšší konkurenceschopnosti a lepších finančních výsledků.

2. Lidé nevěří ve firemní strategii

Pokud zaměstnanci vidí strategii pouze jako slova vytvořená „tam nahoře“, nelze očekávat, že ji budou brát vážně. Důvody absence smysluplnosti strategie jsou následující:

1. Nedostatek zapojení zaměstnanců: Nikdo se neptal zaměstnanců na jejich názory a postřehy. Bez jejich účasti se strategie stává odtrženou od reality.
2. Nedostatečné porozumění situaci: Vedoucí neviděli situaci v terénu, místo toho vycházeli z prezentací a tabulek, které neodrážejí skutečné podmínky ve firmě.
3. Chybějící spolupráce mezi odděleními: K tvorbě strategie nebyli přizváni kolegové z různých oddělení, což vede k nedostatku koordinace a podpory.
4. Rozpor mezi vizí a realitou: Strategie často představuje ideální stav, který se však výrazně liší od reálného stavu ve firmě.

Jaký je dopad?

Pokud zaměstnanci strategii nevěří, její implementace selže. Stratégie zůstane pouze na papíře, v dokumentech, na plakátech a na sdíleném disku. Skutečná pravda se bude probírat v neformálních rozhovorech v kuchyňkách, restauracích a během volného času. Formální prezentace a jednání budou pouhým divadlem.

Jak lze důvěru ve strategii obnovit?

1. Zapojení zaměstnanců: Aktivně zapojte zaměstnance do tvorby a aktualizace strategie. Ptejte se jich na jejich názory a návrhy.
2. Praktické pochopení: Vedoucí by měli pravidelně navštěvovat terén a mít přímý kontakt s realitou pracovního prostředí.
3. Mezioborová spolupráce: Zajistěte, aby zástupci různých oddělení spolupracovali na tvorbě strategie, což zlepší její implementaci a přijatelnost.
4. Reálné cíle: Vytvářejte strategii, která odpovídá skutečnému stavu ve firmě a je realistická a dosažitelná.

Úspěšná strategie není jen o napsaných slovech, ale o společném úsilí, důvěře a zapojení všech zaměstnanců. Když se zaměstnanci cítí být součástí procesu, věří ve strategii a jsou ochotni pracovat na jejím naplnění. To vede nejen k dosažení cílů, ale i k silnější a soudržnější firemní kultuře.

Implementace změn a zapojení zaměstnanců do strategického procesu může transformovat nedůvěru ve víru a nejistotu v odhodlání. Změňme způsob, jakým přistupujeme ke strategii, a vytvořme prostředí, kde každý vidí svůj význam a hodnotu.

3. Strategie nevychází z vize a hodnot

Když strategie nevychází z jasné vize a hodnot firmy, ztrácí smysl. Několik klíčových faktorů přispívá k této absenci:

1. Nejasný směr: Pokud ani sami nevíme, kam směřujeme, strategie se snadno zredukuje na pouhou taktiku a operativu.
2. Nedostatečně vysvětlený vyšší smysl: Nikdo ve firmě nevidí vyšší smysl, protože nebyl dostatečně vysvětlen a nebyl prezentován jako naléhavý.
3. Krátkozrakost: Zapomněli jsme se podívat za horizont následujícího roku. Chybí nám dlouhodobé predikce, průzkumy trhu a trendy, místo toho stavíme na minulosti.
4. Opakování starých vzorců: Udělali jsme jen to, co známe – stanovili jsme cíl na základě minulého roku + 15 %, což neodráží žádnou skutečnou strategickou změnu nebo inovaci.

1. Nejasný směr: Pokud ani sami nevíme, kam směřujeme, strategie se snadno zredukuje na pouhou taktiku a operativu.
2. Nedostatečně vysvětlený vyšší smysl: Nikdo ve firmě nevidí vyšší smysl, protože nebyl dostatečně vysvětlen a nebyl prezentován jako naléhavý.
3. Krátkozrakost: Zapomněli jsme se podívat za horizont následujícího roku. Chybí nám dlouhodobé predikce, průzkumy trhu a trendy, místo toho stavíme na minulosti.
4. Opakování starých vzorců: Udělali jsme jen to, co známe – stanovili jsme cíl na základě minulého roku + 15 %, což neodráží žádnou skutečnou strategickou změnu nebo inovaci.

Jaký je dopad?

Když strategie nevychází z vize a hodnot, dochází k několika negativním důsledkům:

1. Pasivita zaměstnanců: Lidé ve firmě pouze „jsou“ – nejsou motivovaní ani angažovaní.
2. Peníze jako jediný cíl: Peníze se stávají jediným a nejdůležitějším bodem, což vede k krátkodobému myšlení a ignorování dlouhodobých cílů a hodnot.

Jak to napravit?

1. Jasná vize:
   • Definujte a komunikujte jasnou vizi: Vize by měla být inspirativní a motivující pro všechny zaměstnance.
   • Pravidelná komunikace: Udržujte vizi živou prostřednictvím pravidelných setkání, newsletterů a diskusí.
2. Hodnoty jako základ:
   • Revidujte a sdílejte hodnoty firmy: Zajistěte, aby byly hodnoty firmy jasně definované a komunikované napříč všemi úrovněmi organizace.
   • Integrujte hodnoty do každodenní praxe: Vytvořte mechanismy pro to, aby se hodnoty promítaly do všech rozhodnutí a aktivit firmy.
3. Dlouhodobé plánování:
   • Predikce a trendy: Zahrňte do strategie dlouhodobé predikce a analýzy trhu, které reflektují budoucí výzvy a příležitosti.
   • Flexibilita: Buďte připraveni přizpůsobit strategii na základě měnících se podmínek a nových informací.
4. Inovace a flexibilita:
   • Podporujte inovace: Vytvořte prostředí, kde jsou zaměstnanci povzbuzováni k přicházení s novými nápady a řešeními.
   • Experimentujte a učte se: Nebojte se zavádět nové přístupy a učit se z výsledků.
5. Zapojení všech zaměstnanců:
   • Inkluzivní proces tvorby strategie: Zapojte zaměstnance z různých oddělení do tvorby a implementace strategie.
   • Feedback a zpětná vazba: Pravidelně sbírejte a vyhodnocujte zpětnou vazbu od zaměstnanců.

Strategie, která vychází z jasné vize a hodnot, není jen dokumentem na papíře, ale živým průvodcem, který inspiruje a motivuje všechny ve firmě. Investujte do jejího pečlivého vytváření a nechte ji být světlem, které vede firmu k úspěchu. Buďte připraveni na změny a inovace a nikdy nezapomínejte, že skutečný úspěch vychází ze spojení smyslu, hodnot a společné vize.

Implementace těchto kroků nejen zlepší strategii, ale také zvýší angažovanost zaměstnanců, což povede k lepším výsledkům a trvalému úspěchu firmy.

Peníze jako motivace: Mýtus nebo realita?

Existuje mýtus, že peníze jsou jedinou a nejdůležitější motivací. Tento mýtus si zaslouží hlubší prozkoumání. Peníze samy o sobě nejsou motivací, ale spíše nástrojem motivace. Stanou se nejdůležitějšími, pokud ostatní motivační faktory, jako je smysl práce, týmová spolupráce, vedení, volný čas, důvěra, seberealizace a osobní růst, chybí.

Peníze jako demotivátor

Je důležité poznamenat, že peníze se mohou rychle stát nástrojem demotivace, pokud jsou platy pod trhovým průměrem a mzdy nejsou pravidelně navyšovány nejlepším zaměstnancům. Studie ukazují, že základní mzda a benefity mají nejslabší vztah se schopností organizace podporovat vysokou úroveň angažovanosti ve srovnání s jinými formami odměn, jako jsou stimuly, nehmotné odměny a kvalita vedení v oblasti angažovanosti.

Jak napravit situaci?

1. Zvýšení smyslu práce: Ujistěte se, že každý zaměstnanec rozumí, jak jeho práce přispívá k celkové vizi a cíli firmy. Komunikace a transparentnost jsou klíčové.
2. Podpora týmové spolupráce: Vytvořte prostředí, kde se zaměstnanci cítí jako součást týmu. Podporujte týmové projekty a aktivity, které posilují spolupráci.
3. Kvalitní vedení: Investujte do rozvoje vedoucích pracovníků, aby byli schopni efektivně řídit a motivovat své týmy.
4. Flexibilita a volný čas: Umožněte zaměstnancům flexibilní pracovní podmínky a dostatek času na odpočinek a regeneraci.
5. Seberealizace a osobní růst: Nabídněte možnosti pro osobní a profesní rozvoj, jako jsou školení, workshopy a kariérní poradenství.
6. Spravedlivé odměňování: Pravidelně revidujte a přizpůsobujte platové struktury, aby byly konkurenceschopné a spravedlivé.

Než rychle odsoudíte myšlenku, že peníze nejsou jedinou motivací, zeptejte se sami sebe, jak moc vás baví práce, kterou děláte, pro firmu, ve které pracujete, na škále od 0 do 100 %. Pokud se nacházíte na nízkých procentech pod 50 %, je jasné, že se motivace smrskne na úroveň peněz.

Podniky, které se zaměřují na vytváření smysluplného a inspirativního pracovního prostředí, kde zaměstnanci vidí hodnotu své práce a mají příležitost růstu, budou mít angažovanější a loajálnější pracovní sílu. Peníze jsou důležité, ale nejsou vším. Skutečná motivace vychází z pocitu sounáležitosti, uznání a osobního naplnění.

4. Nekonzistence ve firemních strategiích

Začátek je slibný, ale co potom?

Na začátku je všechno na správné cestě, ale po třech měsících nastavený trend přestává fungovat a vytrácí se energie. Jaký je důvod této absence smyslu?

1. Slabá komunikace směrem do firmy: Pokud není strategie jasně a pravidelně komunikována, zaměstnanci ztrácejí přehled o jejím smyslu a významu.
2. Nepracujeme s jednotlivými fázemi změny: Úspěšná změna vyžaduje pochopení a řízení všech jejích fází – od stavu, kdy naplánovaná změna „způsobí šok“ až po implementaci.

Realita fází změny

Staré známé pravidlo „Hlavně, že máme vůbec nějakou strategii“ je chybný přístup, protože strategie musí být dynamická a přizpůsobivá. Plán nikdy neprobíhá přesně podle představ a bez zaměření a sledování klíčových milníků selhává. V procesu změny se objevuje šok, popírání, frustrace, deprese, experimentování, rozhodování a nakonec integrace. Popírání a frustrace vedou k depresi a demotivaci, ale následná změna na pohled do budoucna a experimentování a rozhodnutí pomáhají lidem přizpůsobit se. Nakonec se změny stávají běžnou součástí pracovního prostředí a organizace se stabilizuje.

Když se firma soustředí příliš na každodenní operativní činnosti, ztrácí ze zřetele dlouhodobé strategické cíle. Tento přístup vede k tomu, že strategie zůstává pouze na papíře a není implementována v praxi. Absence pravidelných kontrolních bodů a vyhodnocování pokroku způsobuje, že firma nemá jasný přehled o tom, zda se pohybuje správným směrem. To znamená, že chyby a odchylky od plánu nejsou včas identifikovány a korigovány.

Pokud vedení firmy není důsledné ve vyžadování plnění strategických cílů, poskytování podpory a realizaci potřebných aktivit, zaměstnanci mohou ztratit motivaci a důvěru ve strategii. Tento nedostatek důslednosti vede k poklesu angažovanosti a výkonu zaměstnanců. Když zaměstnanci nejsou dostatečně zapojeni do procesu tvorby a implementace strategie, necítí se být její součástí, což vede k nedostatku motivace a ochoty přijmout a realizovat změny.

Pokud myšlenka a vize strategie nejsou jasně a přesvědčivě komunikovány zaměstnancům, zůstávají pouze na úrovni vedení. To znamená, že zaměstnanci nerozumí smyslu a významu strategie, což vede k jejímu nedostatečnému přijetí a realizaci. Celkově lze říci, že bez jasného předání myšlenky a aktivního zapojení zaměstnanců strategie ztrácí svou účinnost a firmu vede k neúspěchu.

Jaký je dopad?

1. Negativní naratív: Po firmě začne běhat naratív typu: „Je to blbost, stejně to nefunguje.“
2. Návrat k operativě: Firma znovu spadne do operativních činností, což vede ke změně priorit a návratu k původnímu stylu práce.
3. Zapomínání: Pomalu se začne zapomínat na snahy o změnu, což vede k tomu, že na konci roku bude toto období důvodem, proč se nepodařilo dosáhnout výsledků.
4. Odporem ke změnám: Změny se stávají něčím, čemu se zaměstnanci brání; 45 % zaměstnanců změny odmítá a 85 % nechápe důvody manažmentu na změnu .

Jak to napravit?

Aby firma překonala tyto překážky, je důležité se zaměřit na:

• Jasnou komunikaci a pravidelné informování zaměstnanců o strategických cílech a pokrocích.
• Stanovení a sledování jasných kontrolních bodů a pravidelné vyhodnocování pokroku.
• Důslednost ve vyžadování plnění strategických cílů, poskytování potřebné podpory a realizaci aktivit.
• Aktivní zapojení zaměstnanců do tvorby a implementace strategie, což zvýší jejich motivaci a ochotu přijmout změny.
• Přesvědčivou komunikaci myšlenky a vize strategie, která bude zaměstnance inspirovat a motivovat k jejímu přijetí a realizaci.

Nekonzistence může být velkou překážkou pro úspěšnou implementaci strategie. Abychom ji překonali, musíme zajistit jasnou a trvalou komunikaci, zapojit zaměstnance do procesu změny a být důslední v implementaci. S jasnou vizí a strategickým přístupem můžeme překonat všechny výzvy a dosáhnout dlouhodobých úspěchů.

Připomeňme si, že změna není jednorázová akce, ale kontinuální proces. Investujme do něj a buďme trpěliví, výsledky se dostaví. Každý krok vpřed je příležitostí k růstu a zlepšení, nejen pro firmu, ale i pro každého jednotlivce.

Závěr

Strategie má smysl jen tehdy, když je postavená na pevných základech, které jsou lidem ve firmě jasné a kterým věří. Investujte čas do její tvorby, zapojte své lidi a pravidelně komunikujte. Jen tak se vyhnete situacím, kdy se očekávání a realita zásadně liší.

Pamatujte, strategie není jen o plánech na papíře, ale o skutečných činech, které vedou k dosažení dlouhodobých cílů.

Jedním z klíčových aspektů efektivní strategie je schopnost představit si budoucnost a podle toho jednat. Strategické myšlení jde nad rámec toho, co je, a zahrnuje představivost toho, co by mohlo být. Je to čerstvý pohled na trh, jedinečný pohled na budoucnost nebo schopnost představit si nové odpovědi na staré problémy​​.

Zapojte kreativitu a fantazii, abyste se odlišili od konkurence. Představte si, jak by vaše produkty a služby mohly vypadat za pět, deset nebo patnáct let. Vytvořte vizi, která nadchne vás i vaše zaměstnance a která bude motivovat k dosažení společných cílů​​.